Rábský okrašlovací spolek ROSa

V sobotu 8. června se po několikadenních vytrvalých deštích objevilo konečně sluníčko a od této chvíle bylo zřejmé, že náš program proběhne bez větších zádrhelů. Tento den totiž patřil všem rodákům z Rabí, Bojanovic a Čepic a lidem, kteří zde žijí, jejich rodinám a přátelům.Od rána probíhala výstava v galerii “ Život v obci “, která potrvá do 30. června 2013. Během sobotního dopoledne zde prošlo kolem stovky lidí. Fotografie jsou řazeny podle obsahového zaměření, ti z vás kdo jste se nenašli, vězte, že zde jistě najdete svého souseda, spolužáka, kamaráda od hasičů… A jestliže vám zde chybí nějaká důležitá událost nebo osobnost, vězte, nejde o záměr, ale pouze o připomenutí nedávné historie naší obce, která tak v naší paměti znovu ožívá. Výstava je sestavena pouze z dokumentů, které nám poskytli naši čtenáři z rodinných archivů. Reagovali tak na naši výzvu, kterou jsme uveřejňovali v několika předchozích vydáních Rábských novin - musím všem těmto lidem poděkovat, neboť tato výstava mohla být realizována právě díky jejich dobré vůli.Po obědě byla galerie uzavřena a přesunuli jsme se do kostela sv. Jana Nepomuckého na slavnostní bohoslužbu, kterou sloužil farář p. Jan Turek a atmosféru dotvářel svými písněmi Chrámový sbor Velkobor. I přesto, že byl kostel v minulosti několikrát vykraden, byl díky p. Ottisové krásně vyzdoben. Byla zde k vidění znovunalezená zcizená soška sv. Linharta, zatím jediná z původního inventáře kostela. Z kostela vyšel průvod v čele se starostou města Milanem Leopoldem a zástupci SDH Rabí a Čepic ve slavnostních uniformách s historickými prapory sborů k pomníku padlých hrdinů. S dojetím jsme naslouchali zpěvu hymny a po minutě ticha a vzpomínce na padlé bojovníky v obou světových válkách i na zemřelé rábské spoluobčany se celý průvod pomalu přesouval po náměstí do kulturního domu. Tam byl konečně chládek ! A pivo! A jídlo!Po slavnostním projevu starosty města,
který obsáhl celý historický vývoj města od nejstarších zmínek prvního osidlování až do současné moderní doby se všemi K poslechu a tanci hrál Pepík Nauš s kapelou, a tak se tancovalo, jedlo, pilo, smálo a plakalo. Domnívám se, že ani kulturák nepamatuje za poslední dobu návštěvnost takového počtu osob najednou - přes 200 účastníků svědčí o stálé potřebě lidí setkávat se, vyhledávat společnost ostatních.Slova poslední písničky tohoto večera od Malé muziky 
zněla : ...zůstaň tu s námi, muziko česká, hrála's nám vždycky pěkně , řízni do toho i dneska… a proto vážení přátelé, jestli jste se nepotkali, s kým jste chtěli a je ještě mezi námi - udělejte to, a jestli jste se potkali, s kým jste chtěli a pobavili jste se - zůstaňte s námi.Věřím, že jsme se neviděli naposledy. 

Eva Dušková